Technika je všude kolem nás

Člověk si klidně spí v posteli. A najednou procitne, protože ho probudí ta všemi proklínaná technika. Tedy třeba elektrický budík.

Vypne ho a zamíří třeba do kuchyně, kde zastrčí šňůru od varné konvice do zásuvky. A kdyby nebyl tak rozespalý, pro změnu by tenhle kus techniky chválil. Protože bez ranní kávy by bylo na ulici mnohem míň lidí a mnohem víc zombie.

Pak si dotyčný rozsvítí třeba v koupelně, aby ze sebe mohl udělat člověka. Někdy tu vezme do ruky fén a kulmu, někdy elektrický zubní kartáček. Poněvadž ani bez téhle techniky bychom se často neobešli.

K snídani si nejednou pustíme rádio nebo televizi. Protože potřebujeme zvukovou kulisu, abychom nejedli a nepili jen tak. Často je jedno, co tam zrovna dávají, jen když nám tu něco bliká, mluví, zpívá nebo dělá něco podobného.

Pak musíme opustit byt a jít do práce. Což znamená třeba i jízdu výtahem a pak tramvají, trolejbusem, autobusem, vlakem, autem nebo taxíkem. Ani bez téhle techniky bychom už dnes nejednou nemohli normálně žít, protože často pracujeme daleko od domova, kam bychom se pěšky jen těžko dostávali.

A zaměstnání? To je kapitola sama pro sebe. Tady je nejroztodivnější techniky habaděj. To podle toho, jaká je tam potřeba, bez jaké se konkrétní profese nedá vykonávat. Jsou tu počítače, telefony, tablety, ventilace, klimatizace, obráběcí stroje, elektrické nářadí a často i něco, co normální člověk ani nedokáže správně pojmenovat.

Když je padla, jde si člověk nejednou nakoupit. A kolik důmyslných zařízení je i v docela obyčejném obchodním domě! Pokladny, pojízdné pásy, nízkozdvižné vozíky, kamerové systémy, alarmy proti zlodějům.

A ani jinde se to bez těch usnadňovačů života neobejde.

To je potom člověk kolikrát rád, když za sebou večer zavře dveře svého bytu, kde si může konečně oddechnout. A říci si, že dneska už nechce žádnou techniku ani vidět. Načež se rozvalí na gauči, vezme dálkové ovládání a ulpí pohledem na obrazovce televizoru.